Detektory (hlásiče) požáru
Hlásič požáru je jednoduché zařízení, které obsahuje v jedné krabičce všechny komponenty potřebné pro spolehlivou detekci požáru a vyvolání poplachu optickým a akustickým signálem. Jde o finančně dostupné zařízení s jednoduchou instalací, které dokáže pracovat autonomně (nezávisle na jiných zdrojích energie, postačí baterie).
Opticko-kouřový požární hlásič
Principem detekce tohoto druhu požárních hlásičů je odraz paprsků od pevných částic (např. saze, páry), které vznikají při hoření.
Tento hlásič je spolehlivý, levný a velmi odolný proti falešným poplachům. Nejčastěji se montuje do obývacích pokojů, ložnic, na chodby atd. Není vhodný do prašných a vlhkých prostor (prašné provozy, koupelny atd.)
Ionizační požární hlásič
Detekuje změnu (pokles) vodivosti vzduchu, ke které dojde úbytkem ionizovaných částí vzduchu v měřící komoře. Je velmi citlivý a rychlý při vyvolání poplachu. Není vhodný do místností s přítomností těkavých látek a vysokou vlhkostí (koupelna, kuchyň). Tento požární hlásič je možné instalovat v prašném prostředí, na rozdíl od opticko-kouřového hlásiče nereaguje na vyskytující se pevné částice ve vzduchu.
Teplotní hlásič
Detekuje změnu teploty. V dnešní době jsou dva podtypy tohoto hlásiče:
Hlásič termomaximální (termostatický): reaguje na překročení teploty střeženého prostoru. Teplota vyhlášení poplachu je nastavena výrobcem hlásiče. Používá se tam, kde i za normálních okolností jsou ve vzduchu přítomny aerosoly, částice kouře a tam, kde v případě vzniku požáru dojde k nárůstu teploty – typicky kuchyně nad varnými deskami.
Hlásič termodiferenciální: detekuje rychlost nárůstu teploty střeženého prostoru. Pokud překročí nárůst teploty za určený čas nastavenou hodnotu, dojde k vyhlášení poplachu. Hlásič se používá v prostorách, kde i za normálního provozu jsou přítomny aerosoly nebo prach (krb, kamna nebo kotel), a kde dojde při požáru k rychlému nárůstu teploty. Požární hlásič s tímto principem má pomalejší reakci na požár oproti dalším typům hlásičů.
Rozmístění hlásičů požáru:
Minimální varianta (schodiště, předsíň)
Střední varianta (minimální varianta + obývací pokoj, ložnice)
Maximální varianta (střední varianta + kuchyň, dětský pokoj, hala, sklep, prostory, kde se vyskytují kuřáci, prostory, kde jsou užívána topidla všech druhů)
Umístění hlásiče požáru:
- uprostřed pod stropem hlídané místnosti
- max. hlídaná plocha jedním hlásičem požáru je 60 m2
- vzdálenost mezi podlahou a hlásičem požáru max. 6 m
Nevhodná místa pro rozmístění hlásičů požáru:
Ve vrcholu půdního prostoru u sedlové střechy (tvar střechy ve tvaru písmene A) a všude tam, kde dochází ke snížené cirkulaci vzduchu (na rozhraní stěny a stropu)
v prostorách, kde je zvýšený výskyt prachu a vodní páry (koupelny), v části prostoru, kde dochází k vysoké cirkulaci vzduchu, v blízkosti ventilátorů, tepelných zdrojů (nad topením), zářivkových a výbojkových svítidel a ionizátorů vzduchu, do prostorů s vysokou koncentrací cigaretového kouře, výparů barev, rozpouštědel a výfukových plynů.
- pravidelně provádět kontrolu činnosti hlásiče požáru pomocí tlačítka „TEST“,
- pravidelně čistit nasávací otvory hlásiče požáru např. vysavačem,
- řídit se dalšími pokyny uvedenými v návodu výrobce,
- životnost cca 10 let.
Všechna uvedená zařízení jsou náhodně zvolené detektory výrobců, dovozců nebo distributorů, kteří jsou uvedeni v otevřeném seznamu firem na této webové stránce. Do otevřeného seznamu se lze přihlásit na uvedených kontaktech. Česká asociace hasičských důstojníků nemůže převzít žádnou odpovědnost za kvalitu uvedených výrobků.
